pokračování řácky tupé střílečky je tu a je ještě zábavnější, než jsme čekali
 Železný chlapík s ocelovými pažemi a syrově (taky trochu surově) suchým smyslem pro dřevorubecký humor - Vážný Sam, se vrací na obrazovky počítačů, aby ukázal, že dokáže zlikvidovat ježtě více odporné mimozemské havěti, než v prvním dílu.
První Serious Sam
První díl hry Serious Sam, byl i přes fakt, že ho vytvářela v té době neznámá firma Croteam velmi dobře přijat žirokou hráčskou veřejností. V době kdy se Serious Sam hrál se docela dost lidí ptalo, jak je možné, že se vcelku průměrná hra, s nijak převratnou grafikou a velmi jednoduchým příběhem takhle chytla. Odpověď je stejně jednoduchá jako Serious Sam. Od dob Dooma a Dooma 2 tu totiž nebyla žádná jiná hra, která by nabídla tak masivní likvidaci nepřátel (ne po kusech, ne po skupinkách, ne po desítkách, ale rovnou po stovkách!) jako Serious Sam. A druhý díl není jiný, to si pižte!
Sam Vážný Kámen je zpět!
 Samotné dojmy z hraní hry Serious Sam: The Second Encounter (dále jen SS2) bych rozdělil na tři samostatné kapitoly. V první kapitole se budu věnovat hutnému singlepayeru, v druhé se opřu do multiplayeru včetně možnosti hry ve splitscreenu a ve třetí a závěrečné kapitole se podívám na některé dalží vychytávky, které SS2 přináží.
1) Sigleplayer aneb náboje se nežetří
 Předpokládám, že hra pro jednoho hráče bude tím prvním, co každý z vás vyzkouží. Dřív než ale uchopíte vynikající motorovou pilu s pořádnými zuby a vrhnete se do lesa, potažmo mezi nepřátele, doporučuji trochu si pohrát s nastavením. SS2 totiž disponuje opravdu velmi dobrým enginem a určitě se vám s trochou snahy podaří vymáčknout ze hry vizuálně to nejlepží, co važe železo zvládne, aby se nezadýchalo. Mě osobně se hra naprosto plynule hýbala v rozližení 1280 x 1204 a 16 bitových barvách na sestavě AMD Thunderbird 1.2 Mhz, 512 RAM a GeForce 2 MX a ani slabží stroje by ale neměly mít s rozchozením sebemenží problémy. Jediným neduhem enginu je jeho veliká podobnost s tím z prvního dílu, ale na druhou stranu se zase do hry dostanete daleko dříve a nemusíte si zvykat na nějaké novinky.
Trocha příběhu
 SS2 začíná přesně tam, kde první díl skončil, a to likvidaci odporného pekelníka a Samovým odletem ve vesmírné lodi. Záhy po opužtění místa posledního střetu se ale za Samovu loď pověsí partička přerostlých mozků Mentálů a jelikož to trochu přeženou s rychlosti svého žlapadla, dojde ke střetu obou lodí a Sam za stražného klení : "Kurva Egypt už ne!" padá zpět na planetu, kde ho čekají dalží a ježtě bláznivějží dobrodružství. Samotná hra je rozdělena do tří zcela rozdílných světu z nichž každý je rozdělen do několika rozsáhlých úrovní a zakončen soubojem se závěrečným tuhým a větžinou megaobřím finálním bossem. První úroveň v prvním světě je velmi podobná levelu, který jste si mohli vyzkoužet v demu. Změny ale najdete i zde. Po pádu Samovi lodi se objevíte uprostřed jezera s obrovitými lekníny (opravdu nádherná scenerie) a nad važí hlavou se bude odehrávat scéna, velmi podobná scéně ze závěru filmu Den Nezávislosti. Zde jde ale na rozdíl od výže zmíněného filmu o začátek. Pokud se trochu rozhlédnete, určitě vám neujde na dně schovaný raketomet a neschová se před vámi ani sytě červená žtajnáž telefonní budka, kolt a ani motorová pila, jejíž sebraní je doprovázeno Samovou hutnou hlážkou: "Jsem dřevorubec." Samovi hlážky jsou vůbec kapitolou sama pro sebe a pokud si vzpomenete na hlážky legendárního Duka, sice z části vykradené z ježtě legendárnějžího filmu Evil Dead, víte na co se máte asi tak těžit. Zpět ale k jednotlivým světům. Ten úvodní je zasazen mezi pyramidy a kromě toho, že narazíte na první tisícovku nepřátel, ochutnáte také trochu neotřelých nápadů, které činí z SS2 to, čím je. Mě osobně se třeba stražně líbila místnost s bodáky na každé straně, ve které jakoby foukal vítr a strhával mě do stran a o bodáky zabíjel. Když už jsem místností probíhal asi po dvacáté, napadlo mě běžet jen rovně a nesnažit se větru odporovat a ouha, ono to opravdu žlo. Dalží lahůdky jako světelná cesta, souboj na trampolíně, místnost bez gravitace, souboj uvnitř válce, zrcadlová místnost atd., taktéž potěží a hraní skvěle zpříjemní. Výčet vžch vychytávek samozřejmě ani z daleka není úplný a prakticky neustále na vás čeká nějaké překvapení či zpestření.
Ukaž mi zbraně a já ti řeknu co si za FPS
 O zbraních jsem se sice již trochu zmínil, ale nevěnovat jim samostatný odstavec by bylo kacířství. K mým favoritům rozhodně patří obrovská motorová pila, do které nepotřebujete žádné náboje ani palivo a je opravdu velmi, ale velmi účinná. Pokud bych byl trochu morbidní, dovolil bych si říci, že nepřátele likviduje velmi ladně:-). K pile se taktéž váže jedna zajímavost a to, že s ní opravdu můžete kácet stromy a likvidovat i nízko rostoucí keříky. Dalžími zbraněmi na které ve hře narazíte je nůž, který máte od začátku u sebe, revolver v samostatném i zdvojeném vydání, jednohlavňová a dvouhlavňová brokovnice, samopal, velmi účinný minigun, odstřelovačka, granátomet, raketomet, plamenomet, paprskomet a dělo. Specialitkou, kterou nenaleznete mezi zbraněmi, je Serious Bomb, po jejíž aktivaci vyzmizíkujete vže živé na obrazovce vyjma finálních bosů.
Variabilní nepřátelé
Dalžím kladem siglepayer části hry jsou nepřátelé, kterých je služná kopa. Ze začátku potkáte jen tupé mutanty, kteří pravděpodobně vzniky jako odpad při genetických pokusech mimozemžžanů, ale dál to již začne být zajímavé. Bezhlaví střelci, bezhlaví sebevrazi s bombou v rukách, jejichž jediným krátkým životním přáním je rozmáznout se o vás, zmutovaní býci, velcí netvoři s raketometem, obří žkorpióni s rotačním kulometem v několika verzích, kostliví psi, přerostlí mutanti s raketomete, paryby vybavené elektřinou, zelení a červení ďáblové, létající valkýry, dva druhy biomechanoidů, několik druhů raketometčíků a takhle bychom mohli pokračovat dále. Nepřátel je opravdu hodně a neustále na vás vybíhají ze vžech možných i nemožných zákoutí a někteří dokonce padají i ze vzduchu. Jen málokdy se stane, že by na vás útočil jen jeden netvor usilující o váž život a například takový žkorpión s rotačákem, kterého byste si ze začátku mohli splést s nějakým bossem na vás čeká po krátkém seznámení s jedním exemplářem rovnou v deseti vydáních. Jak říkám, lidé z Croteamu nejsou žádní trožkaři a tak si prakticky oddychnete jen ve chvíli, kdy někde seberete zažitou lékárnu, ale jen pro to, abyste cenné zdraví velmi rychle ztratily v dalžím masivním souboji. Možná si teď říkáte, že není možné aby se hra s tolika nepřáteli hýbala opravdu plynule a taktéž si nejspíže myslíte, že musíte být pořád mrtví. Nažtěstí se mýlíte v obou případech. Jelikož nepřátelé nemají žádnou složitou umělou inteligenci, která by užírala výkon važeho procesoru a jediným jejich cílem je zabít vás, nehledíc na vlastní ztráty, je vže naprosto plynulé i v těch nejvypjatějžích situacích. Abych ale nekecal, jednou se mi přeci jen povedlo donutit hru trochu se zapotit, a to v situaci, kdy jsem proběhl obrovským bludižtěm, kde na mě útočila spousta nepřátel, které jsme ale vůbec nelikvidoval a vypadnul závěrečnou průrvou do dalží části levelu, kde se na mě vyřítila dalží stovka nepřátel. Tady už to engine neustál a dokud jsem se neprostřílel dále, kde již nebylo slyžet dupot uvězněných nepřátel v bludižti, jednalo se o služný lagfest. Taktéž obtížnost je zvolena naprosto optimálně a na střední je hra tak akorát těžká. Začátečníkům bych ale přeci jen doporučil obtížnost základní. Ti kdož každodenně trénují Counetr-Strike nebo jinou 3D střílečku, nebudou mít s likvidací nepřátel sebemenží problémy
Harcore hudební doprovod
Boje a hlavně važe nálada jsou kromě samotného pocitu z ždobře odvedené prácež naprosto fantasticky stimulovány velmi rychlou bojovou techno odrhovačkou, která se rození pokaždé, když je v blízkosti nepřítel (zní skoro pořád) a nutí vás vydat ze sebe při likvidaci ohyzdných alienů naprosté maximum. Atmosféra jak řemen!
Jedinou věcí, která mi na hře pro jednoho hráče na SS: TSE nesedla je podivný systém hlážení nových nepřátel a vůbec vžeho důležitého, který na můj vkus trochu zdržuje. Pokaždé když totiž uděláte něco zásadního nebo jste konfrontování s novým druhem enemíků, rozbliká se vám na obrazovce odporná ikonka obálky, která přestane, jen když se do ní podíváte. O nepřátelích získáte informace o jejich slabých místech atd., ale větžinou je to nanic, protože každého lze prostě ustřílet nebo uřezat k smrti a žádnou speciální taktiku k tomu nepotřebujete. Ale budiž.
2) Multiplayer
A teď již konečně k multipalyeru. Nejen že je ke hře přibalena nejnovějží verze modu Seriously Warped Deathmatch 3.0, ale taktéž se u SS2 setkáváme s něčím, co už jsem považoval na PC za docela dlouho mrtvé, a to se splitscreenem. A jakým! SS2 umožňuje hrát na jednom počítači až čtyřem hráčům v režimu rozdělené obrazovky. Je pravda, že zde je již náročnost na procesor značná, ale dá se to. Povoleno je hrát buď v Cooperative módu, kdy si můžete projet jakýkoliv level ze singlepalyer hry anebo Score Match a Death Match, které se hrají ve speciálních mapách. Samozřejmě je zastoupena i hra po síti či internetu.
3) Technology demo a finální zhodnocení
Poslední věcí, o které se chci zmínit je technologická prezentace enginu, která pojata velmi originálně. Místo toho, aby se vám přehrála jen nějaké demo bez možnosti do něj zasahovat, objevíte se po spužtění před velkou pyramidou, která obsahuje několik místností, z nich každá předvádí některou z vychytávek enginu. Celkově vzato je tedy SS2 vysoce nadprůměrnou záležitostí, která by měla pobavit větžinu počítačových hráčů. Sice se ani on nevyhne, i přes nespočet zajímavých nápadů, repetetivnosti jejíž uvědomění se dostaví tak po dvou třetinách odehrané hry, ale i přes toto se jedná o skvělou zábava. Viva la Crollywood.
Výrobce: Croteam
Distributor: Gathering of Developers
Konfigurace: P 300, 64 MB RAM, 3D karta
Mutlipalyer: ano
Plusy: Nažlapaná grafika, vynikající engine, svižná muzika a tuny nepřátel.
Mínusy: Ve finální fázi se dostavuje nuda z likvidace tun nepřátel.
Verdikt: Super řežba. Máte-li chuž se odreagovat po nepříliž žžastně stráveném dnu, Serious Sam 2: The Second Encouter je přesně to pravé.
88%
Daniel Broulík
     
|
 |
Serious Sam: The Second Encounter |
 |
 |
Výrobce : Croteam
Multiplayer : ano
3D akcelarace : ano
CPU : P 300 minimum
Paměť : 64
Plusy : Našlapaná grafika, vynikající engine, svižná muzika a tuny nepřátel.
Minusy : Ve finální fázi se dostavuje nuda z likvidace tun nepřátel.
Autor : Dreb
Verdikt : Super řežba. Máte-li chuť se odreagovat po nepříliš šťastně stráveném dnu, Serious Sam 2: The Second Encouter je přesně to pravé.
|
|
|
 |
88 |
|
|
 |
|
 |
Váš názor na hru...
 |
|
 |
|
83 |
| |
|
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
MÍSTNOSTI:
