Vynikající RPG z podivného světa, které jste si mohli vyzkoušet i vy.
Planescape: Torment
Tvůrci dnes již legendárního Falloutu 2 a vynikající Baldur’s Gate překonali sami sebe a v podobě hry Planescape: Torment nám přináší temné, bizardní a velmi rozsáhlé RPG, které si zaslouží pozornost všech fandů toho žánru, protože se jedná o hru vpravdě unikátní.
 Předem vás musím upozornit, že Planescape: Torment mě uchvátil natolik, že tato recenze bude jednou velkou ódou. Ač jsem se totiž snažil sebevíc najít nějaké chyby, které by alespoň trochu snížily výsledné hodnocení, neuspěl jsem a pokud jsem přece jen něco objevil, jednalo se o věci, které trochu nesedly jen mě a po konzultaci s přáteli, RPG fanatiky, jsme se shodli na tom, že se o chyby nejedná, ale že jde pouze o můj subjektivní pocit. Jelikož ale Planescape: Torment obsahuje tuny anglických textů a je velmi bizardní, morbidní a silně návykový, nemohu ho doporučit všem, ale spíše jen hráčům trochu zkušenějším a odrostlejším, kteří mají dostatek času kouzlu této hry plně propadnout. Podmínka dostatku času je důležitá a její nesplnění je věcí silně ošemetnou. Mohli byste totiž dopadnout jako já, který kouzlu Tormentu zcela propadl a zapomněl, že je studentem vysoké školy a že by se měl připravovat na zkoušky. Naštěstí vše dobře dopadlo a já, ač s odřenýma ušima, se teď opět mohu ponořit do tajuplného světa Planescapu.
Deník - den první: Po té co jsem získal klíč ke dveřím márnice mě napadlo, že bych mohl vyzkoušet, jaké je to mluvit se sešitou pusou. Přesně tak, jak to dělá většina zombií. Poprosil tedy jsem jednu z nich aby mi ji sešila - pochopitelně bez umrtvení. Bolest byla strašlivá, ale dozvěděl jsem se jednu důležitou věc. Lépe se mi mluví, když pusu sešitou nemám…
 Co tedy vlastně Planescape: Torment nabízí? Jak jsem uvedl na začátku, jedná se o jedno z nejlepších RPG, které bylo zatím možné spatřit. Hlavním hrdinou je silně potetovaný chlapík, zvaný Bezejmený, který pátrá po svém jménu, ztracených vzpomínkách a hlavně po tom, proč se pokaždé, když ho někdo zabije objeví živý na kamenném stole v márnici. V jeho pouti ho hned od počátku doprovází poněkud morbidní společník – levitující lebka jménem Morte. Je to podivín s typicky vlastním, ujetým pohledem na svět, a proto se mnohokrát zasmějete jeho suchým poznámkám o zombiích, kdy tvrdí, že po něm pokukují, protože je fešák nebo jeho komentářům k ostatních členů družiny, které postupně naberete. Příběh, jak je tomu skoro u každého RPG, dostane časem spád a velmi se rozvětví, aby se ve strhujícím závěru opět spojil v jedinou linii a vy si mohli vychutnat slastné pocity vítězství. I když tentokráte s trochu trpkou příchutí. Jak jsem již naznačil, začínáte v márnici a po několika prvních bojích se spolu s Mortem můžete vydat hledat odpovědi na otázky, které vás tíží. Jizvy, jež máte po celém těle a hlavně na zádech určují vaši pouť, protože jak vám Morte přečte, stojí v nich zapsáno, že máte najít muže jménem Pharod. I když nevíte proč a kde hledat, nezbývá vám nic jiného než držet se této chabé rady a ptát se každého, koho potkáte, kudy dál. Postupně se přes několik prvních lokací dostanete až k Pharodovi a dále do podzemního města nemrtvých a království krys. Prozradit víc by bylo rouháním a hlavně by vám to zkazilo radost z objevování a rozmotávání nádherného příběhu, kterým Planescape bezesporu disponuje, a proto tady skončím a vrhnu se na popis jednotlivých detailů, které dohromady tvoří jeden veliký skvost.
Deník - den pátý: Ve vypálené vesnici jsem objevil stařenku a v jejím domku spoustu mrtvých. Na otázku co s nimi dělá mi odpověděla, že v nich hledá cennosti - zlaté zuby a občas prý najde i něco cennějšího. Požádal jsem ji tedy, aby mi trepanovala lebku a prohlédla žaludek, jestli se tam něco neskrývá. K mému velkému překvapení mi stařena po několikahodinové operaci předala kouzelný prsten, který jsem měl zaražen hluboko v hlavě a klubko vnitřností, které mi již bohužel nestačila vrátit do dutiny břišní. Teď mi čvachtají v batohu.
Pro dokázání kvalit Tormentu je nutné ho srovnat s předchozími výtvory Black Isle Studios, kterými jsou Fallout 2 a Baldurs’s Gate a říci si, co z těchto titulů přejímá a co vylepšuje.
Z prvně jmenovaného přebírá zobrazení textu nad hlavami jednotlivých postav, které ve hře potkáváte (samotné dialogové okno zůstalo stejné jako v BG) a možnost běhání. Není tedy již nutné se pomalu plahočit přes celou mapu, ale při pohybu stačí držet klávesu shift anebo zapnout volbu automatického běhání přímo v menu a jste rázem ušetřeni zbytečného čekání.
Hra samotná běží ve vylepšeném Infinity enginu, který si tolik hráčů oblíbilo již v Baldur’s Gate, a proto se tvůrci Tormentu soustředili pouze na jeho dovedení k dokonalosti. První změnou, kterou pokud jste hráli Baldur’s Gate zcela jistě zaregistrujete, je zvětšení obrazovky ve které sledujete vlastní dění, umožněné tím, že se portréty jednotlivých členů družiny přesunuly ze stran směrem dolů. Navíc jsou jejich obličeje animované, a různě na vás mrkají. Další, teď již méně viditelnou změnou je zlepšení animace postav a jejich zvětšení. Kromě toho se zlepšila i grafika samotná, ale jestliže čekáte nějaký viditelný skok a těšíte se na brouzdání ve volné přírodě, budete možná maličko zklamaní. Jelikož je Torment velmi bizardní a morbidní, odpovídá tomu i prostředí, ve kterém se odehrává. Barvy jsou temné a místo abyste se procházeli v zelených lesích, lemují cesty podivné skulptury a fantaskní stavby.
Dalším vylepšením je váš deník. Do něj se zapisují všechny důležité události, splněné a rozpracované úkoly a naleznete v něm i galerii všech přátel a nepřátel, které jste dosud potkali. Vylepšení doznala i mapa, do níž lze konečně dělat poznámky a vězte, že je budete potřebovat, protože takové kvantum důležitých postav a lokací si normální smrtelník nemůže zapamatovat. Dále je třeba pochválit graficky vylepšený systém kouzel, kde má každé kouzlo své jedinečné efekty. Jestliže zakouzlíte například brnění, snesou se na vás nádherné bleděmodré astrální pláty, které dočasně zlepší vaši odolnost vůči útokům. Kromě toho, pokud použijete nějakou silnější formuli, obrazovka na chvíli ztmavne,obraz se přesune na toho, na koho jste kouzlo seslali a uvidíte efektní grafické zobrazení daného kouzla. Všechna kouzla se nyní naučíte napoprvé, což je sice odklon od pravidel AD&D, ale autoři to zdůvodňují tím, že každý stejně nahrával pozice, dokud se kouzlo nenaučil a mě nezbývá než s nimi s povděkem souhlasit.
Deník – den desátý: Dnes jsem potkal starého kanibala a sběrače mrtvol v jedné osobě, kterého již dlouho hledám. Vlastní totiž kouzelný prsten, jenž by se dobře vyjímal na mé ruce. Staroch však požadoval, aby se mohl zakousnout do mého krku a dopřát si chuti čerstvého masa. Jelikož regeneruji, souhlasil jsem. Za strašlivou bolest kterou jsem vytrpěl mi byl odměnou vytoužený prsten. Bohužel však i s nějakým prstem, ze kterého nešel sundat. Rozhodl jsem se proto k drastickému kroku. Uřízl jsem si vlastní a místo něho přiložil prst s prstenem. K mému překvapení okamžitě přirostl. Teď si vytýkám, jaký jsem hlupák, protože prsten byl prokletý a já musím najít někoho, kdo mě ho zbaví.
Kromě výše jmenovaných vylepšení byly zdokonaleny i souboje jako takové. Samozřejmostí zůstala možnost kdykoliv boj zastavit pomocí mezerníku a naplánovat další postup. Navíc, pokud se přepnete do inventáře, hra se neodpauzuje a vy můžete používat některé předměty, které lze použít jen zde. Všechny akce jako je kouzlení, útok, obrana, změna zbraně,používání předmětů a schopností, ale i mapa a dialogové okno jsou přístupné přes plovoucí menu, vyvolatelné stiskem pravého, což je další inovací. Trochu se nám ale vytratila brnění, protože za celou hru jich najdete jen několik, ne pro sebe, ale pouze pro některé členy družiny. Toto je nahrazeno systémem tetování, kdy máte tři místa, kam si můžete jednotlivá, snímatelná tetování, vylepšující vaše vlastnosti, nechat umístit. Další překvapující věcí je, že vaše postava má možnost během hry libovolně měnit povolání. Podle potřeby může být chvíli bojovník a následně třeba kouzelník nebo zloděj. Postup na vyšší levely je stejný jako v BG, takže se můžete těšit na nahrávací orgie, kdy bude vaším cílem získat maximální počet životů. (bojovník 10, kněz 8, zloděj 6 a kouzelník 4). Bude to sice vypadat, že se opakuji, ale další skvělou věcí je, že postavy, které se k vám přidávají jsou individuality s nějakou minulostí, které si jen tak nenechají vyměnit oblíbenou zbraň či odebrat zbroj. Kromě toho mají různá přesvědčení, z čehož vznikají hádky. Navíc je důležité si s každou postavou čas od času popovídat, protože nejen že se dozvíte něco z její minulosti a budete odměněni spoustou zkušeností, ale občas vám i poradí jak pokračovat dál, čehož budete často využívat. Torment totiž již není tak přímočarý jako BG a o záseky tu není nouze. Vše doprovází ponurá a atmosféru perfektně dotvářející hudba, což spolu se všemi výše uvedenými fakty tvoří jeden unikátní celek, který stojí za to vidět, zahrát a dohrát. Úplně na závěr bych chtěl poděkovat tvůrcům, že tuto hru stvořili a že mi umožnili propadnout jejímu kouzlu.
Autor: Daniel Zvěřina
|
 |
Planescape: Torment |
 |
 |
Výrobce : Black Isle Studios
Multiplayer : ne
3D akcelarace : ne
CPU : P300 Mhz
Paměť : 128 RAM
Plusy : Prakticky vše, co lze v této hře nalézt
Minusy : Takové, které by stály za to vypsat, nejsou
Autor : Dreb
Verdikt : Parádní hra.
|
|
|
 |
97 |
|
|
 |
|
 |
Váš názor na hru...
 |
|
 |
|
93 |
| |
|
)
)
)
)
)
)
MÍSTNOSTI:
